Série Příběhy…LARP v rukou hráčů má specifický koncept, kde hlavní organizátor je v podstatě koordinátor jednotlivých příběhů. Ty ale tvoří a řídí „vypravěči“, kteří se rekrutují z řad zkušených hráčů. Sami vytváří dějové linky shání skupinku pro svůj příběh. Další zajímavostí je, že každý LARP z této série je specifický. Nejen, že se neopakují, ale mají i naprosto jiné téma, které může být libovolné, na kterém se shodne dostatek hráčů.
Nyní byl tedy podtitul a téma „Avalon“. Jak z názvu plyne, vychází z Artušovských legend, jen se odehrává nespecifikovanou dobu poté, kdy již původní rytíři kruhového stolu nežijí, ale jejich jména jsou putovním titulem pro ty nejlepší, hodné zasedat v Kamelotu u kulatého stolu. Kromě zla, které hrozilo celému Avalonu, měl samozřejmě každý rytíř a jeho družina i vlastní výpravu…
V úžasném prostředí archeoskanzenu v Nasavrkách se rozvinuly tyto spletité linky, vedle hrdinných příběhů zde vyvřela na povrch i starobylá magie a Jezerní paní mohla nakonec opět předat Excalibur tomu nejlepšímu z nejlepších.
Jak je u Příběhů pravidlem, víceméně nezávislé dějové linky skupin, byly to skvělé. Přitom přes dělící linii Kamelotu, kulatého stolu, změny jeho složení a přebírání titulů a ohrožení zvenčí, to vlastně působilo velmi kompaktně. Silné scény, spousta akce a děje, mystika i boj. No, nemám na to, popsat to jinak, než obrazem…