Iron_Maiden v Praze 2018

Na koncert na Letňanském výstavišti jsem se těšil. Předem avizovaný setlist odkazoval na největší pecky ranného období a celkově – Iron Maiden není nikdy dost. 🙂 Abych sehnal rozumné místo, byl jsem tam už kolem druhé, v tom pařáku to byl celkem očistec. Protože na fotopas jsem nespoléhal (velká chyba, na poslední chvíli jsem zjistil, že jako zázrakem přistál, bohužel už ne pro mě), musel jsem fotit jen kompaktem, takže kvalita je o kus horší, než obvykle.

Koncert byl ale naprosto luxusní. Dalo by se říct, že Maideni zrají jak víno. Na hlasu Bruce Dickinsona nebyl ani náznakem znát věk nebo přetrpěná operace rakoviny jazyka před lety. Naopak, přišlo mi, že písničky dával s naprostou lehkostí. Těžiště koncertu bylo v albech The Number of the Beast Piece of Mind, ale samozřejmě se našel prostor i pro jiné pecky. Za mě bylo jen škoda, že celou řadu pecek hrají prakticky vždycky a přitom mají opravdu bohatý výběr kvalitních písní, které hrají velmi sporadicky (kdo slyšel na koncertě takového Tailgunnera, Alexander the Great, Man of the Edge a celou řadu dalších?). Uměli bych si představit i výraznější obměnu setlistu, zvláště u takovýchto vzpomínkových turné, mimo propagaci řadové desky.

Ale to bylo snad jediné malinkaté negativum koncertu. O zpěvu jsem se už zmínil, celá kapela za Brucem samozřejmě nezaostávala. Nenechalo se zahanbit ani publikum, které bouřilo a mohutným chórem dozpívávalo refrény. Atmosféra a energie by se dala ve vzduchu krájet. Celé to podpořilo i to, že Maideni udělali i pořádnou pódiovou show – Bruce na většinu písniček přehodil kostým. Pozadí se na jejich koncertech měnilo i dřív, tentokráte to ale bylo u každé písničky. Nechyběl ani obří Eddie – trooper a pak velký Eddie u hymny Iron Maiden, jako bonus přibyl Spitfire u Aces High a ohromná socha Ikara během Fligh of Icarus, kterou na konci smetly z „oblohy“ plameny… Prostě ohromný zážitek a pokud se budou koncerty Iron Maiden takto vyvíjet, posunou dále a dále laťku naprosté dokonalosti.